Historie
1861
Významný průmyslník Franz Schmitt započal na místě s ideálními přírodními podmínkami a infrastrukturou stavbu závodu. Stavba měla mít i svoji reprezentativní hodnotu. O pracovníky nouze nebyla, jelikož tou dobou panovala v kraji bída a nedostatek pracovních příležitostí. I z tohoto důvodu pokračovala stavba rychle.
1866
Následkem vpádu pruského vojska do Čech byla práce v Řekách dočasně zastavena.
1871
Po skončení přípravných akcí začaly hned zjara vyrůstat zdi nového závodu, a ještě téhož roku byla v provizorních podmínkách zahájena tkalcovská výroba.
1874
Denní produkce bavlny v přádelně přesahuje 100 metráků při zapojení všech 46 tisíc vřeten. V tkalcovně je v provozu tisíc stavů.
1875
Tento rok se nesl také ve znamení budovatelském. Byl postaven železný most do Bítouchova, železný most k hotelu a zaveden plyn do tovární kolonie.
1882
Závod byl napojen na telefonní síť a vodovod, na stráni u závodu byl zřízen park.
1883
Umírá zakladatel závodu Franz Schmitt, byl považován za jednoho z největších průmyslníků v Rakousku. Jeho nástupcem se stává Konrád Blaschka.
1913
Dochází ke změně ve vedení firmy, umírá Konrád Blaschka. Správy společnosti se nadále ujali společníci Konrád Blaschka junior a Herrmann Blaschka.
1918
Konrád Blaschka junior předčasně umírá a jediným majitelem firmy Schmitt se stává Herrmann Blaschka.
1919
Drahota, nedostatek základních životních potřeb a omezení výroby – to vše zapříčinila světová válka. To vše vyvolalo dramatickou demonstraci.
1929
Na scénu přichází hospodářská krize. Přímý dopad krize se na závod projevil v druhé polovině roku. Došlo k dočasnému zastavení provozu tkalcovny a v dalších letech se krize ještě prohlubovala.
1931
V prádelně zavedena práce obtýden. Odborové organizace začaly vyplácet podpory v nezaměstnanosti, ani to ale nedokázalo zabránit snižující se životní úrovni semilských textiláků. Firma Schmitt měla během této krize také finanční nesnáze, do továrny byl zaveden také bankovní dozor.
1933
Úplné zastavení prací v malé přádelně a postupné omezování provozu tkalcovny. K jejímu úplnému zastavení došlo v roce 1934 a do konce druhé světové války se zde nepracovalo.
1940
Firma Schmitt prodána, vlastnictví přechází z Herrmanna Blaschka na bratry Ericha a Waltera Rudolfovy. Tímto okamžikem skončilo 80leté panování rodiny Schmittovy v Řekách.
1941
25. září byl zastaven provoz staré přádelny, v chodu zůstala pouze malá přádelna s 10 tisíci vřeteny.
1942
V závodě zřízen sklad potřeb pro válečné námořnictvo.
1946
Závod v Řekách se postupně stává administrativním centrem nového rozsáhlého národního podniku, jeho účelem bylo řídit textilní výrobu v Pojizeří a na Tanvaldsku. Proto bylo velké úsilí věnováno vybudování prostor pro podnikové ředitelství v prostorách přádelny.
1947
Rekonstrukce vodního díla a výměna turbíny.
1948
S únorovými událostmi a komunistickým statním převratem přichází pro závod v Řekách, stejně jako pro mnoho dalších v Československu, mnohé změny. Byly vytvořeny jednotný závodní výbor ROH a dělnické milice. Bylo znovuzřízena také tkalcovna s využitím stavů z likvidovaných menších provozoven, kde se vyráběly tkaniny pro technický sektor a částečně také lůžkoviny.
1949
Pro vlastní tkalcovnu se zřizuje přípravna, která později sloužila jako centrální přípravna materiálu pěti tkalcovnám podniku.
1950
Zřízena obrubovna plenek a podnik se postupně stává jediným výrobcem dětských plen pro celou republiku a část produkce byla dokonce vyvážena do zahraničí.
1955
V tomto roce došlo k modernizaci v tkalcovně. Mechanické stavy byly vyměněny za automaty Hrdina, přemístěné ze závodu 03 Semily a část byla opatřena novými listovkami. Rozšiřuje se sortiment výroby o trenkoviny a ručníkoviny.
1957
Počíná postupná likvidace samopředů, které jsou postupně nahrazovány kroužkovými stroji. Tato výměna probíhala až do roku 1960.
1959
Po dokončení stavebních úprav 2. poschodí starého dílu přádelny, se nainstalovaly nové sovětské dopřádací stroje značky Penzmash. Současně se zřídila sukárna křížových cívek se soukacími stroji z národního podniku Totex. V tkalcovně se instalovaly široké automatické stavy typu ES II, na kterých se vyráběly především dekorační tkaniny pro tisk a široké atlas grádly.
1965
Z důvodu nevyhovujících podmínek skladování suroviny byl v polovině 7. dekády minulého století vystaven nový sklad bavlny s pneumatickou dopravou bavlny do nové sovětské čistírny.
1967
Počínaje tímto rokem se budovala nová šlichtovna, byla opatřena šlichtovacími stroji Sucker.
1972
V období let 1972–1973 byla přádelna vybavena mykacími stroji CZ 69 od Firmy Falubaz.
1993
Ve středu 1. prosince vznikly z bývalého státního podniku Kolora dvě textilní akciové společnosti – Kolora a Hybler. Areál dnešní FABRIKY 1861 náležel firmě Kolora a.s.
2013
Dne 3. června roku 2013 textilní společnost CZ 2013, která vlastnila areál dnešní FABRIKY 1861 v Semilech upadá do insolvence.
2015
Dva roky trvající konkurzní řízení mělo zásadní vliv na dnešní podobu areálu FABRIKY 1861. Došlo k velkým škodám na majetku způsobené častými krádežemi a vandalismem. V tomto období došlo k odcizení původního hodinového stroje z hodinové věže. Čas na hodinové věži se kvůli této krádeži zastavil a tím i život ve fabrice, protože tovární hodiny byly vždy považovány za samotné srdce celé továrny.
2020
Jediným vlastníkem areálu v semilských Řekách se stává společnost FABRIKA 1861 s.r.o. vlastněná rodinou Kuršelových. Čistě rodinná firma začala postupně realizovat nutné opravy v areálu a zároveň postupně začala navracet život do tohoto industriálního komplexu.
2021
Velkolepý návrat života do areálu FABRIKY 1861 v Semilech. Velký počet akcí, oprav a změn, které postupně vedly k vytvoření multifunkčního areálu pro veřejný, kulturní a podnikatelský život. Došlo k opravě střechy na bývalé podnikové jídelně i na hodinové věži, dále vzniklo nádvoří na místě původní celozávodní hasičárny. Areál hostil Festival malých pivovarů, koncert Janka Ledeckého, trumpetisty Laco Déczi a mnoho dalších akcí.
2021
Dne 30. července roku 2021 v 19.01 (tj. 18 hodin a 61 minut) byl život do areálu definitivně navrácen, jelikož došlo ke zprovoznění celozávodních hodin v hodinové věži Ludmila. V areálu se nachází sídla několika firem, textilní výroba, skladovací plochy, dílny, ateliéry, galerie a další zajímavé prostory.
2024
V rámci proměny areálu ve významné kulturní a společenské centrum byla zahájena rekonstrukce budovy Nová přádelna. V budově vzniknou rozsáhlé výstavní prostory a multifunkční sály různých velikostí. Bude zde prostor pro stálé expozice i dočasné výstavy.
Společenská odpovědnost
Komunita Přátelé FABRIKY je místem plným příležitostí – přidejte se a získejte členství s benefity. Jako první se dozvíte o připravovaném programu, získáte exkluzivní vstupenky, slevy na naše akce, pohled do zákulisí a mnoho dalšího. Pojďte s námi psát novou historii výjimečného prostoru.
Kontakt
Telefon
+420 775 859 493FABRIKA 1861 s.r.o.
IČ: 02857502
DIČ: CZ02857502
